„Po operaci se mi změnil život.”
Co Vás dovedlo až na OB Kliniku do rukou specialistů a lékařů?
„Může za to moje kamarádka Rebeka, která je sama po dvou operacích. Má za sebou neúspěšnou bandáž a následně tubulizaci žaludku. To ona mi dala ten první impulz. Sama hubla ze 160 kg, a to hned dvakrát. Podle toho také vypadá její tělo. Rebeka mi radila, ať na nic nečekám a jdu na operaci, dokud není má váha tak vysoko. Aby to má kůže zvládla lépe. Poslechla jsem ji, zasedla k internetu a hledala kliniku, která pro mě bude nejlepší a která spolupracuje s mou pojišťovnou. Našla jsem OB Kliniku."
Jaký byl největší impuls či motivace?
„Jednoznačně moje děti. Abych jim stačila a nefuněla po pár krocích jako parní lokomotiva. Samozřejmě taky trochu manžel. Chtěla jsem, aby měl zpět tu ženu, kterou před lety poznal. A musím přiznat, že jsem to taky trochu dělala kvůli svému sebevědomí. Zdraví zatím u mě moc roli nehrálo, žádné problémy jsem tehdy neměla, takže jsem to moc neřešila."
Jak jste se na operaci připravovala?
„Je pravda, že jsem se moc nepřipravovala. Držela jsem jídelníček, zvykala si na pravidelnost a učila se pít. To bylo ale asi všechno, protože jsem neměla moc času. Vybírala jsem z odřeknutých termínů, takže to potom byl poměrně rychlý proces. Ve čtvrtek jsem si poprvé volala o konzultaci a hned další pondělí jsem jela na kliniku."